Deset dnů bojovali mladí stolní tenisté a tenistky o medaile na letošním juniorském mistrovství Evropy v polských Gliwicích. Šampionát nabídl spoustu skvělých zápasů, spoustu emocí a příběhů. A pod mnoha z nich jsou podepsáni také čeští hráči a hráčky. Na prvním místě je samozřejmě zlatá cesta Hanky Kodetové ve dvouhře kadetek.
Jednoznačně nejúspěšnější dvě země na turnaji byly Rumunsko a Francie. Jejich reprezentanti vybojovali v obou případech více než deset medailí. Rumunsko si jich na své konto připsalo sedmnáct, Francie dvanáct (tento počet je včetně medailí z deblových soutěží, kde pár tvořili zástupci dvou zemí). S velikým odstupem následují Polsko se sedmi, Německo se šesti a Portugalsko a Česko se čtyřmi cennými kovy. Celkem se na šampionátu z některé z medailí radovali hráči a hráčky čtrnácti zemí. Pět z nich však mělo jen jednu jedinou.
Bezesporu největší zklamání na šampionátu zažili Švédové, kteří nebyli ani jednou na stupních vítězů. Stejně tak se cenného kovu nedočkali například Ukrajinci, Řekové, Slováci nebo Slovinci.
V tomto kontextu mohou být Češi maximálně spokojeni. Podobné množství medailí na vrcholu evropské mládežnické sezony zaznamenali naposledy v roce 2016 v chorvatském Záhřebu (tehdy jich bylo pět, ovšem žádná zlatá). A podobně jako tehdy družstvo kolem Tomáše Polanského, dosáhli i letos na stříbro v družstvech junioři. Trojice Šimon Bělík, Ondřej Květon a Štěpán Brhel, podporovaná z lavičky Vítem Kadlecem a Martinem Šípem předvedla pod vedením trenéra Karla Karáska parádní představení. Porazila v základní skupině druhou nasazenou Francii, zvládla nepříznivě se vyvíjející duel s Maďarskem, přehrála 3:0 Německo a došla až do finále. V něm potrápila favorita číslo jedna Rumunsko a stříbrné medaile si jednoznačně zasloužila.
Týmová jednička Šimon Bělík sice v úvodu střídal lepší výkony s těmi slabšími, ale v klíčových momentech tým podržel. Stejně skvěle si počínal Ondřej Květon, který v utkání vždy zahajoval s týmovou jedničkou soupeře. Prohrál přitom jen dva z osmi zápasů. A milým překvapením byly výkony Štěpána Brhela, který na trojce získával velmi cenné body. Je obrovská škoda, že v jednotlivcích už českým hráčům, s výjimkou Bělíka, tak trochu došla pára. Jedna osmifinálová účast byla pro držitele stříbrných medailí přece jen trochu málo. I tak si čeští junioři zaslouží obrovskou pochvalu.
Nezklamalo ani družstvo juniorek, které podle papírových předpokladů bylo jedním ze žhavých kandidátů na boje o udržení v elitní divizi. Týmové soutěže však zastihly zejména Helenu Sommerovou ve vynikající formě a juniorky nakonec skončily na jedenáctém místě. Trenér Jaroslav Mikeska kolem Sommerové protočil všechny další členky kádru a s celkovým umístěním může být spokojený. Pro soutěže jednotlivců ovšem platí totéž, co u juniorů. Nevyšlo to, ani jedna z hráček nezasáhla do závěrečných bojů o medaile.
Určitě největší zklamání na turnaji zažil trenér kadetů Martin Merker. S vynikajícím Janem Škaldou v týmu sice před začátkem turnaje připustil, že se družstvo může dostat do situace, kdy bude bojovat o záchranu v elitní divizi, že k tomu nakonec opravdu dojde a družstvo to navíc nezvládne, to je obrovská škoda. Jistě, jeho tým je mladý a prakticky ve stejném složení může hrát i příští rok, ale to nic nemění na faktu, že si Jakub Kabelka, Matyáš Kolečkář a Karel Jedlička vybrali až příliš krutou nováčkovskou daň. A dvojnásob je škoda, že Jan Škalda v singlu nedokázal v osmifinále přehrát Petra Hodinu. Prohrál s ním těsně 3:4, rakouský reprezentant přitom v této soutěži nakonec vybojoval bronz.
Přesným opakem výkonů kadetů bylo vystoupení českých kadetek. Celkem tři cenné kovy, jeden v družstvech, jeden v deblu a jeden v singlu. Dvojice Veronika Poláková a Hanka Kodetová, podpořená v družstvech Annou Holejšovskou udělala obrovskou radost nejen trenéru Tomáši Vrňákovi, ale všem českým fanouškům stolního tenisu.
Vrchol z pohledu českých barev přišel v soutěžích jednotlivců. Veronika Poláková přidala bronzovou medaili ve čtyřhře se Španělkou Marií Berzosaovou, se kterou hrála poprvé teprve letos na začátku roku.
A pak explodovala neskutečná bomba, kterou odpálila třináctiletá holka s neskutečně dlouhými vlasy a snad ještě větší bojovností a touhou po vítězství. Hanka Kodetová ve dvouhře porazila všechny soupeřky, včetně turnajové trojky Niny Guo Zheng ve finále a vybojovala titul mistryně Evropy. Udivovala svým pohybem za stolem, důraznou hrou a taktickou vyspělostí. Nejvíc ji však zdobilo obrovské nadšení a už zmiňovaná touha po vítězství. To, když například ve čtvrtfinále proti Němce Itagakiové otáčela nepříznivý vývoj zápasu z 1:3 na konečných 4:3.
Všichni čeští medailisté zaslouží obdiv a uznání. Jsou tím správným vzorem pro ostatní mladé hráče a hráčky, kterým předvedli, že lze v silné evropské konkurenci obstát a bojovat o stupně vítězů. Toto je nejsilnější signál, který česká výprava ze šampionátu v Gliwicích vyslala. A příští rok ve švédském Malmö to může být klidně ještě lepší. Vždyť Štěpán Brhel, Vít Kadlec, Martin Šíp, Helena Sommerová, Hanka Kodetová, Jan Škalda nebo Jakub Kabelka ve svých kategoriích ještě zůstávají.
