Skvělá zpráva pro české fanoušky stolního tenisu, na kterou se nějakou dobu čekalo. Potřetí v kariéře si česká stolní tenistka Hana Matelová zahraje dvouhru na olympijských hrách. Po turnajích v Riu a Tokiu se díky postavení na světovém žebříčku kvalifikovala také do Paříže. Je aktuálně 76. a jako sedmá v pořadí je mezi dvanáctkou hráček, které doplnily startovní listinu.
Český zástupce nechyběl na olympijském turnaji ani jednou od roku 1988, kdy se stolní tenis dostal do programu her a Hana Matelová je pochopitelně moc ráda, že tato série nekončí. A vůbec jí nevadí, že jí postup unikl na květnové Evropské olympijské kvalifikaci v Sarajevu. „Určitě je to sladší pocit, když si člověk místo na olympiádě uhraje přímo v kvalifikačním turnaji. Mně se to ani jednou nepovedlo, ale to mi nevadí. Letos jsem k tomu byla nejblíž, dvakrát jsem prohrála těsně 3:4 se soupeřkami, které si letenky do Paříže nakonec vybojovaly. Na druhou stranu, naším cílem bylo do Paříže se dostat. Z kvalifikace nebo ze žebříčku. Takže cíl jsme splnili,“ říká.
Body do redukovaného olympijského žebříčku se začaly započítávat od minulého června a turnajů po celém světě bylo veliké množství. Česká ženská jednička se téměř celý rok držela kolem hranice, kde se předpokládal cut. „Stále jsem věřila, že to vyjde. Měla jsem dobrý základ hned od začátku, kdy jsem se probojovala do osmifinále na Evropských hrách v Krakově a pak na srpnovém turnaji v Peru. Pak jsme s trenérkou Renátou Štrbíkovou plánovaly další turnaje a snad až na jednu výjimku jsme to celé vymyslely dobře.“
Tou výjimkou Hana Matelová myslí příliš dlouhý pobyt na začátku letošního roku v katarském Dauhá. Dva týdny mezi turnaji zůstaly s trenérkou na jednom místě. „Byl to nejhorší turnaj za celý rok. Neštěstí jsem si tu chybu uvědomila, chyběl mi domov, chyběl mi trénink, zkrátka mi došlo, že tak dlouhé výjezdy mi nesedí. Nenechaly jsme se s trenérkou zlákat obrovským množstvím turnajů, které olympijská sezona nabízela, vybíraly jsme s vědomím, že musí zůstat čas na odpočinek, trénink a pohodu. To byl asi klíč k tomu, že to klaplo,“ vysvětluje.
Připomíná současně, že bez podpory asociace a svého nejbližšího týmu by se jí to určitě nepovedlo. „Musím moc poděkovat vedení asociace za podmínky, které mi vytvořilo. Stejně tak trenérce Renátě Štrbíkové, na několika turnajích byl se mnou asistent trenérky Xu Kai a také má přítelkyně Marie Migotová. Bez nich by to nešlo.“
Jakkoliv kvalitní byl výběr turnajů a úspěšná vystoupení na některých z nich, rozhodující množství bodů do žebříčku Hana Matelová vybojovala na turnaji v Argentině před několika týdny. Porazila dvě naturalizované Číňanky hrající za Portugalsko Shao Jieni a Yu Fu, postoupila do čtvrtfinále a tím si prakticky zajistila místo v Paříži. „Byl to neskutečný turnaj. V hale byla taková zima, že jsem trénovala i hrála v termoprádle a tričko s dlouhým rukávem jsme dokupovaly přímo na místě. Když jsem viděla los, nadšená jsem nebyla. Ještě nikdy jsem ani jednu z Portugalek neporazila. Měla jsem to s nimi dohromady tak 0:7 na zápasy. Už na olympijské kvalifikaci v Sarajevu jsem cítila skvělou formu, ale tehdy to nevyšlo. V Argentině naopak ano. Zahrála jsem skvěle a tušila jsem, že pokud nedojde k něčemu nečekanému, na olympiádu se kvalifikuji.“
Na předchozích dvou olympijských turnajích Hana Matelová prohrála vždy hned svůj úvodní zápas. V Riu s Kanaďankou Zhang Mo a v Tokiu s Thajkou Orawan Paranangovou. Tuhle bilanci by tentokrát ráda vylepšila. „Už jsem v kariéře porazila hráčky, které byly v první desítce světového žebříčku, vyhrála jsem turnaj světového okruhu WTT Contender, ale olympijský turnaj je výjimečný. Není jednoduché se na něj vůbec kvalifikovat a každé vítězství přímo tam musí být báječný pocit. Já doufám, že se podaří sehnat vstupenky pro rodinu a máma s tátou a bráchou mě uvidí hrát na olympiádě a vyhrát. Pocit vítězství, umocněný kvalitním výkonem. To je přesně to, co bych chtěla v Paříži zažít,“ dodává Hana Matelová.
Foto: ČOV/Tomáš Kozáček
